|
|
Neutrum versus nonneutrum (pragmaticko-kognitivní aspekt mluvnického rodu)
Vondráček, Miloslav
Mluvnický rod se stal jazykovou kategorií spíše formální. Přesto se maskulina, feminina a neutra projektivně chápou jako pojmenování příslušníků pohlaví mužského, ženského a mláděcího. Pro vytvoření hierarchie pojmenovacího prostředku pohlavně diferencujícího a indiferentního má čeština několik prostředků. Rod se dílem jeví jako kategorie kognitivní. Systémově bezrodé zájmeno v řeči rodovou sémantiku získává, pojmový obsah se formálně promítá do kongruentních tvarů; o sobě mluvíme a myslíme jako o příslušnících pohlaví ženského nebo mužského. Příspěvek dokumentuje komunikační využití (ne)souladu rodových implikací jmen a vědomí pohlavní příslušnosti jejich nositelů.
|
|
|
Vybrané otázky experimentálního výzkumu vnímání prostoru: Deformace vizuálního prostoru, vztah mezi deskriptory prostoru, Achillova pata metodologie výzkumu
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan
Příspěvek shrnuje hlavní výsledky pětiletého výzkumného snažení autorů. Jedna linie výzkumu byla zaměřená na vzájemný vztah dílčích deskriptorů definujících prostor při formování komplexního trojrozměrného vjemu; experimentálně byla testovaná součinnost velikosti a orientace podnětu při jeho percepčním zpracování. Další skupina výzkumů se věnovala srovnání geometrie vizuálního a fyzikálního prostoru, přičemž hlavním zjištěním je postřeh anizotropie zakřivení vnímaného prostoru. Konečně jsme se pokusili poukázat na rizika používání metrických úloh při výzkumu zrakového vnímání prostoru, kdy se po pozorovateli v experimentu požaduje absolutní přesnost (explicitní formát odpovědi). Prvním z řady argumentů proti takovému zadání je jeho odlehlost vzhledem ke všednodenní zkušenosti; přílišná náročnost spolu s interpretací výsledků neuzpůsobenou specifické úloze se pak podepisují na nízké ekologické validitě zjištění.
|
|
|
Vnímání plné předpokladů
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Lidské vnímání má omezenou přesnost, není věrným obrazem skutečnosti. Takové ovšem ani není jeho hlavní poslání. Tím je mnohem spíše poskytnutí relevantních, použitelných informací v co nejkratším čase a přesnost postačující k bezpečné interakci v prostředí. Podoba vjemu odráží u člověka – ostatně stejně jako u jiných živočichů – zvláštnosti stylu života, je optimalizovaná na požadavky situací, se kterými se dostáváme do každodenního kontaktu. Tomu je uzpůsobená stavba a činnost smyslového ústrojí a tomu odpovídá i množství zvnitřněných předpokladů (přednastavení, schémat), s nimiž přistupujeme k poznávání okolního světa. Tyto předpoklady se týkají obecných i specifických vlastností prostředí a jsou naším průvodcem a rádcem v procesu percepční interpretace, byť si jejich intervenci neuvědomujeme.
|
|
| |
|
|
Historie a využití tachistoskopu v experimentální psychologii
Vobořil, Dalibor ; Květon, Petr ; Jelínek, Martin
Tachistoskop je často popisován jako přístroj zásadního významu od samého počátku vědecké psychologie. Jeho přínos pro experimentální psychologii je nepopiratelný a byl přítomen u klíčových experimentů psychologie (např. Sperling 1960 - ultrakrátkodobá paměť). Informační zdroje věnované tachistoskopům se vyskytují sporadicky, což je vzhledem k tomu, jak často byl a je tachistoskop v psychologii používán, překvapující. V našem příspěvku se věnujeme technické historii "krátkodobé prezentace" a také nejvýznačnějším experimentům, při nichž byl tachistoskop využit.
|
|
|
Současné psychologické přístupy k autobiografické paměti
Vlčková, Irena ; Čermák, Ivo
Výzkum paměti byl vždy jedním z pilířů kognitivní psychologie. Autobiografická paměť se však jako předmět výzkumu objevuje až v posledních desetiletích. V příspěvku je nastíněn vývoj konceptu autobiografické paměti v oblasti sociálního konstrukcionismu, kognitivní a diskurzivní psychologie. Diskurzivní psychologie upozorňuje na dynamiku autobiografické paměti a její utváření v procesu vzájemného působení paměti, self a kultury. Kognitivní psychologie nabízí motivační teorii autobiografické paměti, podle které je funkcí autobiografické paměti uchovávání informací o osobních cílech. Autoři věnují pozornost též narativnímu pojetí autobiografické paměti. Autobiografická paměť je představena jako komplexní a mnohovrstevnatý fenomén.
|
|
|
Nevědomé vnímání stále ostře vnímáno
Špok, Dalibor
Studie se zabývá kořeny zájmu o nevědomé vnímání, představuje koncepty silného a slabého nevědomí, přibližuje některé metodologické přístupy (paradigma přímého a nepřímého účinku, teorii detekce signálu), jejich přednosti a omezení. Popisuje metodu analýzy nesprávných odpovědí, která může sloužit jako možné řešení některých problémů s experimentálním paradigmatem přímého a nepřímého vlivu percepce.
|
|
|
Sémantická mapa pojmu vědomí: Asociace a kategorie
Špok, Dalibor
V době bezprecedentního zájmu o vědecký výzkum vědomí bychom měli postoupit od často ad hoc vymezení směrem k důkladnému rozboru významu tohoto širokého a nejednoznačného termínu. Tuto analýzu je třeba učinit nejen z pozice filozofie mysli a nejrůznějších filozofických a psychologických škol, ale také studiem sémantické pozice tohoto pojmu v jazyku a v každodenním užívání. Pomocí jednoduché studie se autor snažil vymezit základní "sémantickou mapu" pojmu vědomí, základní oblasti a kategorie, v jejichž kontextu se o vědomí může uvažovat. Chceme-li vědecky zkoumat vědomí, pak nesmíme opomínat žádnou z uvedených kategorií nebo si tohoto omezení musíme být vědomi a definici námi zkoumaného konceptu zúžit.
|
|
|
Psychologické přístupy k významu
Urbánek, Tomáš
Celý lidský život je plný neustálé práce s významy, bez nichž by nebylo možné orientovat se ve vnějším a vnitřním světě, reagovat na měnící se podmínky, komunikovat, plánovat apod. Kategorií významu se zabývají různá odvětví sémantiky, sémiotiky, filosofie nebo jazykovědy. Další obor, který by se otázkám významu měl systematicky věnovat, je psychologie. Kupodivu tomu tak není, přestože několik autorů, kteří se otázkám významu systematicky věnují, existuje. V příspěvku budou uvedeny psychologické přístupy, které se různými otázkami významu zabývají, ať už teoreticky, nebo se snaží různá významová hlediska využívat v rámci nějakého metodologického směru. Bude učiněn pokus o jejich porovnání.
|
|
|
Modelování preverbálních reprezentací na základě teorie osobních konstruktů
Filip, Miroslav
Příspěvek obhajuje relační či holistický přístup k řešení typických kognitivně psychologických témat, jakými jsou mentální reprezentace, pojmy, zkušenost nebo kategorizace, a konfrontuje jej s přístupem atomistickým. Dále se snaží podpořit hypotézu, že ne celá zkušenost, kterou si vytváříme je verbálně strukturovaná. Formálním argumentem i konkrétními příklady dokládá, že pro psychologickou realizaci jakýchkoli znalostí o světě je třeba dvou komplementárních principů známých ze strukturální sémantiky, principů podobnosti a rozdílnosti.
|
host ::
RSS.